Proudem
home O nás Stanovy Kontakty Diskuse Rozdílné Rytmy 13. 10. 2014   aktualizace




Podpořili nás

Global Fund for Women Slovak - Czech Women´s Fund Navštivte nás na Facebooku

Partneři

iGirls.cz Color Planet


Odborný seminář pro aktivisty

11.7.2009 V květnu v rámci eLnadruhou NEJEN lesbického kulturního festivalu proběhl odborný seminář pro aktivistky a asktivisty LGBTIQ komunity, který byl pro nás velkým přínosem. Níže naleznete výsledky z tohoto semináře na který možná bude navazovat celý cyklus s

V úvodní fázi jsem se v brainstormingu definovat hlavní problémy, které účastníci řeší. Vyplynuly z toho následující okruhy (seřazeno podle přiřazené závažnosti):

1. porozumění poptávce
2. nezájem komunity jako celku, motivace a budování členské základny
3. komunikace témat vůči širší veřejnosti
4. profesní fungování organizací
5. marketing, PR, propagace, fundraising

Z toho jsme vyvodili hlavní směry dalšího směřování:
1) práce přímo pro komunitu
2) práce v oblasti širší veřejnosti

Přitom se asociovaly se tyto pojmy a okruhy:
zodpovědnost komunity, smysl existence organizací, hledání místa, tolerance, otevřenost, strach, identita x život ve lži, sebevědomí, bourání stereotypů…

Lektor navrhl schéma, v němž se budeme nadále pohybovat:

IDENTITA
(osobní rovina)
|
|
KOMUNITA
(rovina přímých aktivit)
|
|
VEŘEJNOST
(rovina veřejného působení – osvěta, lobbing)

Pozn.: Pojem „komunita“ se posléze rozčlenil na více podskupin na škále od aktivních členů až po pasívní, bez zájmu, „nevyoutované“ (viz dále)

TÉMA 1 - IDENTITA

Otázku identity jsme uchopili ve dvou rovinách – vnitřní a vnější. Za hlavní motiv jsme označili „odlišnost“. Ptali jsme se po významnosti této odlišnosti v osobním životě – jak velké místo má právě tento aspekt místo mezi ostatními charakteristikami, které tvoří osobnost člověka. V diskuzi se ukázalo, že odlišnost v oblasti sexuální orientace přestává být tak významnou v prostředí, kde člověk funguje v řadě jiných rolí (pracovní kolektiv, přátelé) a že postoj druhých ke mně je velmi závislý na tom, jak hluboce vnímají moji osobu jako celek, komplexně – tehdy se pocit odlišnosti výrazně oslabuje a nastupují „normální“ vztahy.

Z hlediska potřeb je na jedné straně potřeba začlenit se do „normálního“ života, mít ve společnosti normální místo, na druhé straně jsou zde specifické potřeby, a to zejména v oblastech:
- hledání partnera
- komunikace specifických problémů (uzavřený okruh problémů)
- potřeba „mít klid“

Identita je tedy zároveň něco vnitřního, zároveň hranice nejsou pevné, má vždy přesah – „být sám sebou uvnitř i venku“ – jde především o „pravdivost“, opravdovost postoje.

Proč je Coming Out hodnotou?

- osvobozuje
- umožňuje kvalitní (plnohodnotný) život – naplnění
- život v právě (ne ve lži a přetvářce)
- sebevědomí
- úleva
- zbavení se strachu
- sebeúcta
- sebeporozumění
- „pravé jméno“
- „věno“
- Respekt k partnerovi
- Možnost milovat naplno
- Konec pokrytectví
- Společenský rozměr (ve všech rovinách)

Co je při něm v sázce?

- rodina
- přátelé
- zaměstnání
- jistoty
- identita
- obrácení pohledu na život
- samota

Je to „definitivní“ akt, nelze jej vzít zpátky.

Hodnota (hodnoty) coming-outu a pomoc při něm jsou jedněmi z nejdůležitých momentů při práci s komunitou a její motivaci.

TÉMA 2 - KOMUNITA

co jí lze nabídnout?

- Podpora identity, pojmenovávání hranic
- Pomoc ve specifických problémech (coming-out…)
- Vzájemná pomoc členů komunity
- Seznamování, kontakty, cesta do společnosti
- Zprostředkování komunikace
- Sdílení, porozumění
- Naplnění volného času
- Obrana
- Inspirace, vzory
- Zajištění
- Informace, vzdělávání, osvěta

co může snižovat či ohrožovat zájem komunity o účast na společných akcích:
- strach (z neporozumění, z napadení, z konfrontace)
- předsudek, stereotyp
- nechtějí být s touto komunitou spojováni
- neví, jak se budou cítit
- prostý nezájem
- pokles zájmu o veřejné dění
- myslí si, že jim nemají co nabídnout
- nevidí přínos
- bojí se špatné image
- nejistota
- zranitelnost

proč by se příslušníci komunity měli chtít aktivně zapojit,
jaké příležitosti tu pro ně jsou?
- posilování identity (sebe i komunity)
- chybění prostoru pro setkávání jak uvnitř komunity, tak s veřejností („cítit se dobře“)
- víra ve spravedlnost (dobrý pocit)
- je to potřeba kvůli sob samému i ostatním (pocit zodpovědnosti)
- chci pomoci – cítit se na stejné úrovni
- někam patřit
- profesní zájem – společenské uplatnění
- zkušenost s pomocí – potřeba předávat dál
- dávat další podněty společnosti
- chtít změnit pohled na mne jako jednotlivce i na celou komunitu
- vstoupit do veřejné sféry
- nechci se uzavřít – chci měnit okolí
- něco vykonat
- seberealizace

ve strategii je třeba rozlišovat různé vrstvy uvnitř komunity:

a) nejužší: aktivisté – jde jim o změnu

b) širší: mají zájem se účastnit – jde jim o životní styl, některé uzavřené aktivity, soukromé zájmy (např. navazování vztahů a kontaktů)

c) nejširší: pasívní – patří do komunity jen svou sexuální orientací, nemají zájem – přesto jim lze poskytovat informace

Toto dělení je rámcové (příkladové), je třeba s tím dál pracovat!

Ukázka úvahy, co nabídnout ve strategii komunikace vůči nejširší skupině (brainstorming):

Tuto skupinu lze využít k pasívní podpoře některých cílů.

Nástroje:
- být vidět – důvěryhodně, smysluplně
- vzory, příklady
- přínosy
- nabídka služeb
- osvěta veřejnosti
- komunikovat účel
- distribuce informací (vymyslet způsoby, jak a kde)
- poskytovat zpětnou vazbu
- aktivní definování potřeb

Cíle, ve kterých mohou pomoci:
- působení v okolí
- ad hoc podpora
- hlášení se ke své identitě – pride
- zohlednění této otázky ve veřejném životě
- zpětná vazba pro definování potřeb
- prosazování zájmů opřené o „masovost“ (akceptace reprezentace)
- otevřená komunikace
- některé pasívní příslušníky zatáhnout do dění

Co je k tomu potřeba, aby komunikace takto fungovala:
- práce s médii – internet, spec. pořady, distribuce
- profesionálové, kteří tomu rozumí
- peníze

Aktivní část komunity
V hledání odpovědi na to, kdo mají být aktivisté a jaká forma organizování by vyhovovala, jsme došli k závěru, že se má aktivně budovat společná komunikační platforma, nikoli „střecha“.

Jejím úkolem by měly být zejména dvě priority:

1) na úrovni osobností, které budou schopny definovat a usměrňovat „politiku“ komunity (osobní růst prostřednictvím vzdělávání, seminářů – vyroste reprezentativní „elita“)

2) profesionalizace organizací – budovat silné organizace, které mají v místě svého působení jasnou pozici, znají své cíle, mají dobré lidi, strategii – komunikují s ostatními a spolupracují na zásadních cílech

TÉMA 3 - VEŘEJNOST

Bavili jsme se o tom, že příslušnost ke guy-lesbické komunitě je z pohledu veřejnosti jakousi „nálepkou“, a hledali jsme důvody, proč má veřejnost tuto potřebu nálepkování:

Laické argumenty, které toto nálepkování posilují:
- Není to normální
- Ohrožuje to tradiční rodinu
- Je to spojováno s promiskuitou
- Je to nemorální
- Je to možnost, jak druhého „shodit“
- Je to možnost, jak najít „vnějšího nepřítele“
- Konzervatismus ve společnosti
- Ohrožení pocitu „mužství“ a „ženství“

Shrnuli jsme, že podstatou nálepkování je ZJEDNODUŠENÍ, a že styčným bodem všech těchto postojů je NEPOROZUMĚNÍ.

Logický závěr, který z toho vyplývá, je, že aktivní cestou ven je ZPROSTŘEDKOVAT POROZUMĚNÍ. To nelze na nejhlubší úrovni udělat jinak než zprostředkováním osobní zkušenosti veřejnosti s touto komunitou na místech a aktivitách, které jsou SPOLEČNÉ a nevyžadují žádné rozlišování či umožňují pozitivní konfrontaci.

To by mohl být jeden z cílů, na které lze zaměřit aktivity organizace (včetně PR).

- zde je potřeba hledat témata, která jsou společná
- to lze udělat, posuneme-li úhel pohledu o stupeň výše (příklad: nikoli hájení rovnoprávnosti vlastní komunity, ale obecně hájení rovnoprávnosti)
- zároveň je třeba si uvědomit, které tradiční hodnoty může konzervativní společnost cítit v tématu homosexuálních vztahů jako ohrožené (př.: model „tradiční rodiny“, model otce a matky apod.)
- z toho plyne, že zapojování do širokého veřejného života je dlouhodobý proces, který musí být realizován zcela přirozeně a po postupných krocích
-
co může guy-lesbická komunita v tomto ohledu společnosti nabídnout (výsledky diskuze):
- nový pohled na kvalitu života a vztahů
- všeobecná tolerance
- rozmanitost
- zbavování se předsudků
- vytváření prostoru
- spolupráce s jinými institucemi (školy….)


Veřejnost lze hrubě rozlišovat na zainteresovanou a nezainteresovanou.

a) zainteresovaná
- pozitivně – rodiče, přátelé, kolegové v práci, nevyoutovaní, obhájci lidských práv, podnikatelé, instituce
- negativně – katolíci, nacisté, „blbci“…

Zde je nutno navázat osobní kontakt:
- akce
Přes komunity
www stránky
kampaně
odborná pomoc
brožurky

b) nezainteresovaná – tu lze oslovovat tím, co je společné, nadtématické


TÉMA 4 - PROFESIONÁLNÍ PRÁCE PRO KOMUNITU – AKTIVNÍ PŘÍSTUP

Hledání osobních motivací pro aktivní zapojení se do vzdělávání a osobního i profesionálního růstu v rámci organizace:

Osobní přínosy (brainstorming):
- určení cílů (osobních, i dlouhodobých)
- jasná představa
- zlepšení mé situace
- konec frustrací ze stávajícího stavu
- nalezení smyslu
- podpora (nejsem v tomto snažení sám, sama)
- posílení sebevědomí
- získání potřebných kompetencí
- kontakty
- vědět, jak na to
- ujasnění si priorit
- překonání skepse
- dělat to líp, a tedy i smysluplně
- nalezení cesty
- osobní posun

Veřejné přínosy této práce:

- lepší (objektivnější) vnímání komunity
- reálný přínos pro komunitu
- silnější partner pro jednání s ostatními subjekty
- vytvoření místa, stability komunity ve společnosti
- „osvícená“ veřejnost (informovaná)
- Spolupráce organizací (vnitřní, vnější)
- - podpora občanské společnosti
- Společenská témata – podíl na nich