Proudem
home O nás Stanovy Kontakty Diskuse Rozdílné Rytmy 13. 10. 2014   aktualizace




Podpořili nás

Navštivte nás na Facebooku Slovak - Czech Women´s Fund Global Fund for Women

Partneři

iGirls.cz Color Planet


PŘIPOMÍNKOVÉ ŘÍZENÍ K NÁVRHU NOVÉHO OBČANSKÉHO ZÁKONÍKU

20.1.2011 V současné době je návrh nového občanského zákoníku znovu v připomínkovém řízení, slíbili jsme, že Vás během tohoto týdne budeme informovat jak můžete pomoci.

Veřejnosti je umožněno ovlivnit podobu Občanského zákoníku prostřednictvím veřejného připomínkového řízení, které je vypsáno pouze do 25. ledna 2011, připomínky a náměty lze zasílat na emailovou adresu obcanskyzakonik@msp.justice.cz

Díky aktivnímu působení v Pracovní skupině a Janu Wintrovi pro Vás zveřejňujeme ucelenou připomínku k Občanskému zákoníku, která se týká Registrovaného partnerství. Zkopírujte níže uvedený mail a zahlťte Ministerstvu spravedlnosti e- mail obcanskyzakonik@msp.justice.cz naší připomínkou. Ukažme, že se nás to také týká a nejsme jen smyšlenou kapkou v moři.

PŘÍPOMÍNKA

3. Navrhujeme, aby součástí návrhu občanského zákoníku byl institut zapsaného (registrovaného) partnerství tak, jak byl obsažen v části druhé, hlavě IV návrhu občanského zákoníku předloženého do připomínkového řízení v roce 2008.
V roce 2008 byl předložen k připomínkovému řízení i k veřejné diskusi návrh nového občanského zákoníku, který byl připravován po řadu let. Tento návrh obsahoval v části druhé hlavu IV s názvem Zapsané partnerství. Do této hlavy byl zčásti převzat, zčásti modernizován institut registrovaného partnerství, který je součástí českého právního řádu od roku 2006 na základě zákona č. 115/2006 Sb., o registrovaném partnerství. Z později projednávané verze návrhu občanského zákoníku však bylo zapsané partnerství vypuštěno. Domníváme se, že pro vyčlenění tohoto institutu mimo občanský zákoník chybí jakýkoli věcný důvod. Tento stav je navíc ve zjevném rozporu s § 9 odst. 1 osnovy, podle kterého „občanský zákoník upravuje osobní stav osob“. Důvodová zpráva k § 9 dodává, že je „vyloučeno, aby se úprava statusových otázek ocitla mimo občanský kodex“. Navrhujeme tedy, aby se institut zapsaného partnerství vrátil do osnovy v podobě, v jaké byl v oné verzi z léta 2008.
Je třeba říci, že se zařazením institutu zapsaného partnerství do nového občanského zákoníku jeho autoři počítali přinejmenším od roku 2001 (Srov. Eliáš, K.; Zuklínová, M.: Principy a východiska nového kodexu soukromého práva, Praha 2001, str. 178-180). Autoři návrhu přinesli i zásadní argumenty pro zařazení tohoto institutu do připravovaného kodexu; z důvodové zprávy k verzi návrhu z roku 2005 (k § 836) vyjímáme: „Účelem adekvátní statusové úpravy společenství dvou osob stejného pohlaví je splnit úkol státu přistupovat stejně ke všem svým státním občanům a dát každému svému státnímu občanovi možnost prožít život v právem chráněném svazku statusově relevantním s jiným státním občanem, resp. s jiným člověkem, úkol nabídnout homosexuálně orientovaným osobám adekvátní právní prostředí, adekvátní právní institut vyrovnávající jejich statusové postavení s člověkem orientovaným heterosexuálně. Nejde tudíž o nadlepšení postavení, o přiznání zvláštních výhod, ale o přiznání stejných výhod – totiž sdílet s jinou osobou společenství státem uznané se statusovými důsledky – jaké mají všichni ostatní. Nelze nevidět, že odpíráním institucionalizace vztahům dvou osob stejného pohlaví, de facto i de iure sankcionuje stát osoby s vrozenou variantou tzv. běžné sexuální orientace.“ S těmito argumenty se naprosto ztotožňujeme.
Proto byl institut zapsaného partnerství obsažen ve všech verzích návrhu občanského zákoníku až do roku 2008. Je-li účelem rekodifikace občanského práva vytvoření „obecného kodexu soukromého práva“ (viz důvodovou zprávu k osnově, str. 19), je nesystémové ponechat mimo kodex institut zapsaného partnerství, o jehož soukromoprávní povaze není sporu. Lze dodat, že institut by měl být zahrnut do osnovy stejně, jako byl v této poslední verzi osnovy nově vtažen i institut bytového spoluvlastnictví, dosud také nesystémově stojící mimo osnovu.
Důvodová zpráva k návrhu občanského zákoníku z června 2008 (na str. 209-210) přinášela tento i další argumenty pro zařazení zapsaného partnerství: „I když zákon č. 115/2006 Sb., o registrovaném partnerství a změně některých souvisejících zákonů, nabídl homosexuálně orientovaným občanům ČR určitou institucionalizaci jejich vztahů, stále nelze říct, že by bylo vytvořeno takové právní prostředí, jaké je v intencích Protokolu č. 12 – dodatku k Evropské úmluvě o lidských právech, kde se výslovně zakazuje (kromě jiného) diskriminace osob z důvodů pohlaví (Convention for the Protection of Human Rights and Fundamental Freedoms, ETS no. 177). Je cílem a smyslem zde navrhovaných ustanovení takové právní prostředí nastolit, zejména pokud jde o některé aspekty statusové roviny a pokud jde o majetkovou rovinu vzájemných vztahů dvou osob stejného pohlaví. Odráží se to v některých doplněních a některých změnách platné právní úpravy. Určitá proměna platného právního stavu je vyvolána rovněž potřebou zařadit právní úpravu vztahů osob stejného pohlaví do občanského zákoníku jakožto kodexu upravujícího veškeré statusové právo.“ I s těmito argumenty se naprosto ztotožňujeme.
Institut zapsaného (registrovaného) partnerství je od roku 2006 součástí českého právního řádu. Má-li být občanský zákoník obecným kodexem soukromého práva, je vyčlenění zapsaného partnerství mimo něj z odborného hlediska nesmyslné. Pro zahrnutí zapsaného partnerství do nového občanského zákoníku přitom hov
oří řada (i výše zmíněných) důvodů. Zapsané partnerství je silně provázané s řadou institutů občanského práva, např. s ochranou osobnosti, nájemním bydlením, děděním nebo s pojmem osoby blízké, a proto vyčlenění zapsaného partnerství mimo zákoník bude zbytečně činit právní řád nepřehledným. Vypuštění zapsaného partnerství z osnovy znamená kromě toho i pokračování nedostupnosti velmi potřebného institutu společného jmění pro zapsané (registrované) partnery, obsaženého v původních verzích návrhu. Moderní zákoník, psaný pro řadu desetiletí, by měl odrážet platný právní stav a neignorovat existenci registrovaného partnerství v platném právu České republiky.

K § 747: Navrhuje doplnit nový odst. 3:
(3) „Osvojitelem se dále může stát partner, který žije s rodičem dítěte v partnerství.“

Právo osvojit dítě partnerky či partnera umožňuje, aby se faktický vztah mezi dítětem a partnerkou nebo partnerem biologického rodiče upravil i právně. To významně přispívá ke stabilitě těchto vztahů a posiluje jistotu dítěte, že vztah k jemu velmi blízké osobě neskončí s koncem partnerství, a že osoba která ho jako rodič vychovává, se stane i jeho rodičem ve smyslu právním se všemi důsledky, které to přináší. Osvojení dítěte jedním z partnerů bude možné jen výjimečně, především v případech, kdy bude dítě osvojovat osoba žijící s rodičem dítěte v zapsaném partnerství.
Stejně jako může manžel nebo manželka osvojit dítě své manželky či manžela, přiznávají některé země (Belgie, Dánsko, Německo, Island, Nizozemí, Norsko, Španělsko, Švédsko, Velká Británie či některé státy toto právo i partnerkám či partnerům ve stejnopohlavních svazcích dítěte USA).
Partnerka či partner se fakticky podílejí na výchově dětí často řadu let, po dobu trvání registrovaného partnerství mají tuto povinnost dokonce stanovenu i zákonem. Přesto jim zákon vůbec neumožňuje upravit vztah k biologickému dítěti své partnerky či partnera právně. Tento stav nejenže znevýhodňuje stejnopohlavní páry, ale je zcela jednoznačně v rozporu s nejlepším zájmem dítěte. Nezřídka zásadní problém nastává v okamžiku, kdy partnerství skončí, ať smrtí biologického rodiče nebo rozpadem partnerství. V případě úmrtí biologického rodiče hrozí nebezpečí, že dítě bude vytrženo ze svého prostředí a odděleno od osoby, která mu je neblíže, aby bylo svěřeno do výchovy některé osobě z biologické rodiny zemřelého rodiče. Dojde-li k rozpadu partnerství, hrozí, stejně jako v případě rozpadu manželství, nebezpečí, že biologický rodič bude dítěti bránit ve styku s bývalým partnerem či partnerkou, přestože dítě má k němu velmi silné citové pouto. Naopak v případě úmrtí nebiologického rodiče budou dítěti odepřena dědická práva, nebyla-li v jeho prospěch sepsána závěť atd.