Proudem
home O nás Stanovy Kontakty Diskuse Rozdílné Rytmy 13. 10. 2014   aktualizace




Podpořili nás

Navštivte nás na Facebooku Slovak - Czech Women´s Fund Global Fund for Women

Partneři

iGirls.cz Color Planet

12. ročník 2006  »  Účinkující

  • Eva Hauserová: autorské čtení (Blues zmražené kočky, Vagina)

    Eva Hauserová (*1954) vystudovala biologii na Karlově univerzitě a pár se věnovala výzkumu v oblasti molekulární genetiky, než pochopila, že bude lepší pro ni i pro vědu, když toho nechá. K těmto kořenům se tak trochu vrátila, když dostala příležitost přeložit knihu Catherine Blackledge Vagina, zabývající se ženskou a samičí sexualitou, evolučními strategiemi samiček, duchovními aspekty ženské sexuality a plodnosti a podobnými otázkami.
    Po profesní stránce vystřídala Eva Hauserová kariéru matky a ženy v domácnosti, psala science-fiction, pak prošla různými časopiseckými i knižními redakcemi (ABC mladých techniků a přírodovědců, Ikarie, Harlequin Publishers, Story). Kromě toho překládala z angličtiny a zabývala se časopiseckou i televizní publicistikou. Podílela se třeba na pořadu Ženský hlas, na ekologických „pětiminutovkách“ a dokumentech. V jejích povídkách a románech se obvykle projevují prvky feminismu nebo ekologie.
    Vydala populární knihy o feminismu Na koštěti se dá i lítat (1995), Jsi přece ženská... (1998), Příručka militantního feminismu (pod pseudonymem Johana Suková, 1999), sci-fi novelu Cvokyně (1992), sbírku sci-fi povídek Hostina mutagenů (1992), sbírku povídek s fantastickými motivy Když se sudičky spletou (2000), satiricko-dívčí románek Zrání Madly v sedmi krocích (2000) a sbírku publicistiky Lapače času (2001). Koncem roku 2005 vydala román Blues zmražené kočky o zkrachovalé ekologické aktivistce – dílko představující vydestilovaná životní, emocionální i filozoficko-ideologická traumata ženy její generace, která není schopná zlhostejnět.
    PÁTEK 20.30 - 21.30 hod.

  • FILM: Hoši ze Šindžuku (Shinjuku Boys) – UK / 1995 / 50 min

    Anotace: Tatsu, Gaiš a Kazuki pracují v klubu New Marylin v Tokiu jako onnabes. Onnabes jsou ženy, které se převlékají za muže, žijí jako muži a považují se za muže, nikoliv za lesbičky. Tatsu žije se svou přítelkyní, studentkou Tomoe, a díky ilegálně získaným hormonálním injekcím se stále více podobá skutečnému muži. Gaiš představuje sukničkářský typ se spoustou milenek a Kazuki žije se zpěvačkou Kumi, která se narodila jako muž a podstoupila změnu pohlaví. Otevřené výpovědi hlavních hrdinek se střídají se záběry z neobvyklého nočního klubu, jehož návštěvnicemi jsou většinou heterosexuální ženy, zklamané skutečnými muži. Provokativní snímek britských režisérek Kim Longinottové a Jano Williamsové originálně zpracovává témata ženství, sexuality, transsexuality a homosexuality.
    PÁTEK 22.30 - 23.30 hod.
    (režie: Kim Longinotto)
  •  Lenka Dusilová: koncert

    Rocková básnířka a zpěvačka Lenka Dusilová (v roce 2000 vyhlášená Akademií populární hudby zpěvačkou roku) začala s hudební kariérou už ve věku deseti let, kdy se představila na folkovém festivalu se zhudebněnou básní Jiřího Wolkera. V roce 1988 nastoupila do legendárního dětského pěveckého sboru Bambini di Praga; v letech 1991 až 1995 působila jako frontmanka pražské rockové skupiny Sluníčko, se kterou v roce 1994 vyhrála hudební soutěž Marlboro Rock In. V letech 1994 až 1997 spolupracovala s legendární kapelou Lucie, jejíž zakládající člen David Koller výraznou měrou ovlivnil její hudební projev a po odchodu ze Sluníčka s ním také založila skupinu Pusa.
    V roce 2003 natočila své druhé sólové album „Spatřit světlo světa“, na kterém se autorsky podíleli i výtvarnice a textařka Lenka Zvěřinová, renomovaný bubeník Štěpán Smetáček či kytarista doprovodné skupiny Secretion Marek Zelený. Na rozdíl od prvního sólového alba z roku 2000, které produkoval David Koller, si Lenka Dusilová svou druhou desku produkovala sama a sklidila s ní velký úspěch u kritiky i posluchačů. V roce 2003 stihla také hostovat na veleúspěšném turné se skupinou Čechomor.
    Pramen: osobnosti.cz, atlas.cz * Foto: Katka Dudová.
    SOBOTA 22.30 - 23.00 hod.

    1. Divadlo Bez zábran (Praha): Dívčí válka

    Nesmrtelná komedie o boji o nadvládu emancipovaných žen ve společenství mužů nás zavádí do mýtické doby české historie. Dozvíme se, jak to vlastně bylo se vztahem Přemysla ke kněžně Libuši, proč dívčí válka začala a jak skončila.
    Pojetí F. R. Čecha nenechává z historky, důvěrně všem známé z Jiráskových Starých pověstí českých, kámen na kameni. Byla opravdu Šárka nymfomanka? Jak to bylo s Bivojovou vášní pro lov kanců? Kde se vzala česká pop music? Odpovědi na tyto otázky vám možná dá právě toto představení.
    SOBOTA 15.15 - 17.00 hod. (F. Ringo Čech)

    1. Beseda o antidiskriminačním zákoně a možnosti adopce pro G/L páry

    Kateřina Jacques vystudovala politologii a překladatelství/tlumočnictví němčiny na FF UK. Od roku 2003 pracuje na Úřadu vlády, v současné době jako ředitelka Kabinetu místopředsedy vlády a ředitelka Sekce pro lidská práva a rovné příležitosti. V nadcházejících volbách kandiduje za Stranu zelených, přičemž za své hlavní téma považuje ochranu lidských práv a větší zastoupení žen v politice.

    1. Divadelní soubor Ti druzí (Brno): Agónie extáze

    Sabina Berman, žena evropských židovských kořenů, se narodila  21. srpna 1955 v Mexiko City, kde bydlí dodnes. Ve svém herectví i dramatické tvorbě se nechávala inspirovat domácími dramatiky Héctorem Azarem a Hugem Argüellesem. Mezi její hry patří Suplicio del placer (1978) [Agónie extáze], Yankee (1979), Rompecabezas (1981) [Hlavolam] a Herejía (1983) [Kacířství]. Yankee, Herejía a Rompecabezas vyhráli prestižní cenu „Premio Nacional del Teatro“ a zajistily Sabině Berman zasloužené místo v kruhu dramatiků, který byl později označen za „noví dramatici Mexika“.
         Sabina Berman je v posledních dvaceti letech pravděpodobně tou nejplodnější, nejoriginálnější a nejodvážnější dramatickou autorkou své generace. Její práce se dočkali  vydavatelských i inscenačních úspěchů, stejně jako mnoha tuzemských i mezinárodních ocenění. Důsledně svou sexuálně i politicky angažovanou tvorbou vzdorovala a odmítala společenský patriarchální řád, čímž  dosáhla značného i komerčního úspěchu, jako v případě  „antimachistické“ hry  Entre Villa y una mujer desnuda (1992) [Mezi Villou a nahou ženou]. Mezi její poslední projekty patří sbírka rozhovorů s několika mexickými ženami, které i přes všechny nerovnosti rodové společnosti dosáhly značně vlivných postavení. Tyto rozhovory, které obdrželi novinářskou cenu „2000 Premio Nacional Periodístico“, byly zfilmovány a také publikovány pod názvem Mujeres y poder (2000) [Ženy a moc]. 
    „Všimla sis jak se na tebe ženy dívají, když máš ten knírek? Jak se usmívají?… Jsi neodolatelná s tím knírkem, a ty to víš. Líbí se ti to.“
    Překlad: Šárka Pavelková, Dramaturgie: Marie Špalová, Režie: Šárka Kysová
    Obsazení: On - Jiří Bartoň, Ona - Andy Jochman…
    SOBOTA 12.30 - 13.30 hod.

    (Sabina Berman)

    1. Divadelní soubor Ti druzí (Brno): Death and dancing (smrt a tancování)

    Britská performerka Claire Dowie je průkopnicí tzv. stand-up divadla. Začínala nejprve s prezentací poesie, pak se pustila do psaní vlastních textů, její první hra – Cat and Mouse (Kočka a myš) – byla uvedena v roce 1987.  Hned příští rok získala Time Out Award za hru Adult Child / Death Child (Dospělé dítě / Mrtvé dítě). Za hru Why is John Lennon wearing a Skirt? (Proč nosí John Lennon sukni?) získala v roce 1991 London Frindge Award. V současné době spolupracuje s londýnským centrem alternativní kultury Drill Hall, kde v únoru 2004 uvedla svou zatím poslední hru H to He. Napsala čtyři rozhlasové hry pro BBC, dva její scénáře zpracovala britská televize. Její práce byly zatím přeloženy do němčiny, italštiny a španělštiny. U nás je prakticky neznámá.
         Hra Death and Dancing (Smrt a tancování) byla poprvé uvedena v exotickém prostředí Honolulu na Havaji v červenci roku 1992 a za měsíc na to také v Battersea Art Centre v Londýně, v nastudovaní Colina Watkeyse s Claire Dowie a Markem Pinkoshem. Svým způsobem hra nepopírá vliv žánru stand-up, On se vrací k událostem, které se udály před deseti lety, vzpomíná na svoje studentská léta, prožitá v na univerzitě v Londýně, kdy potkal svéráznou Ji. Na základě jeho vyprávění se pak rozvíjí samostatné dialogy, dávající dohromady příběh jednoho intenzivního setkání dvou mladých lidí. Po deseti letech musí On sám sobě přiznat, že příčina jejich někdejší roztržky se ukázala jako opodstatněná, stal se z něj citově vyprahlý člověk, který v materiálně založené společnosti ztratil ponětí o tom, kým vlastně je. Záchranu vidí v tom,  že se Ji pokusí znovu vyhledat a navázat staré kontakty. Během tohoto hledání se mu v paměti v retrospektivě promítají jejich společné humorné zážitky, tehdejší svobodomyslné reakce na všemožné životní situace, komické i závažné rozhovory o partnerství, rodině, sexualitě, závazcích a společenských konvencích.
    Překlad: Andy Jochman..., Režie: Šárka Kysová
    Obsazení: On - Jiří Bartoň, Ona - Andy Jochman…
    SOBOTA 20.15 - 21.45 hod.
    (Claire Dowie)

    1. PhDr. Olga Pechová (oLLomouc): Transsexualita a transgender

    Přednáška a diskuse - Chcete-li se dozvědět více o lidech, kteří procházejí změnou pohlaví či žijí ve světech mezi pohlavími, pak je tato přenáška psycholožky Olgy Pechové určená právě pro vás. Transsexualita, transgender, transvestitismus, cross-dressing a intersexualita - jejich definice, historie a současnost budou hlavním námětem této přednášky.
    SOBOTA 17.00 - 18.45 hod.
     

    1. Ridina Ahmedová: hlasová dílna

    Ridina Ahmedová je zpěvačka, kterou baví objevovat možnosti lidského hlasu. Hlas není jenom zpívání – hlasem se dá mluvit beze slov, házet, koulet a dá se jím i hladit a probouzet. Nezáleží na tom, jestli zpíváte nebo ne – hlas má v sobě každý, stačí se podívat na děti, jak si užívají. Přijďte se podívat a pokud budete mít chuť, zapojte se.
    SOBOTA 19.00 - 20.00 hod.